Klientům sociálního zemědělství by se měl věnovat sociální pracovník, nikoli pouze farmář


Účastníci únorové konference v Čihovicích u Týna nad Vltavou.Co by mohlo podpořit rozvoj sociálního zemědělství, které snižuje nezaměstnanost na českém venkově? A jak docílit toho, aby se do něho mohlo zapojit co nejvíce klientů sociálních služeb a osob s tělesným postižením? Na tyto otázky se snažila najít odpověď konference o sociálním zemědělství, která se konala letos v únoru na statku v Čihovicích u Týna nad Vltavou. Odborného fóra se zúčastnili zástupci ministerstva zemědělství, sociální oblasti i zástupci neziskového sektoru, aby se společně dohodli, jak nastavit podmínky pro rozvoj sociálně zemědělských aktivit v Česku.

Úvodní příspěvek o evropském kontextu zvolené disciplíny přednesl profesor Kasselské univerzity Thomas van Elsen. Dále vystoupil Jiří Netík, který nabízí alternativní úvazky desítkám osob s mentálním či tělesným postižením přímo na čihovickém statku. O své zkušenosti se podělil i během exkurze po areálu, kde přímo aktivity probíhají. Posluchače zaujal také Ing. Jan Moudrý, jenž na Zemědělské fakultě Jihočeské univerzity otevírá studijní obor Sociální zemědělství.

Spoluorganizátorem workshopu bylo občanské sdružení AREA viva založené v roce 2001 za účelem podpory trvale udržitelných forem zemědělství, rozvoje venkova a propagace ekologického zemědělství v ČR. Od roku 2002 působí v oblasti environmentální výchovy a to zejména prostřednictvím programů neformálního vzdělávání pro školy na ekofarmách i v terénu chráněných přírodních oblastí. Od roku 2002 je pro Českou republiku zástupcem mezinárodního systému výměny dobrovolníků na ekologických farmách WWOOF.

„Je žádoucí, aby se klientům sociálního zemědělství věnoval profesně odborný subjekt, nikoli pouze farmář. Podmínkou jejich plynulé kooperace jsou příznivé podmínky, které dosud pořádně neexistují a samy se nenastaví. Vedle zemědělců je třeba mobilizovat i osoby ze zdravotnických, vzdělávacích a justičních sektorů. Proto se snažíme pracovat napříč obory,“ řekl k úvodnímu setkání Vojtěch Veselý, představitel sdružení AREA viva. Tato organizace začátkem roku 2011 partnersky vstoupila do evropského projektu M.A.I.E., jehož cílem je vývoj kurikula studijního programu Sociální zemědělství.

Sociálnímu zemědělství se v ČR věnují farmy, které svou činnost nezaměřují výhradně na primární zemědělskou produkci, ale hospodaří i s ohledem na člověka coby jednotlivce. Takový provoz se otevírá osobám, které pro svůj plnohodnotný život potřebují odbornou asistenci sociálních, zdravotních, výchovných i probačních pracovníků. „Farma tak funguje jako terapeutický nástroj, učební pomůcka či zázemí pro pracovní vyžití osob ohrožených sociálním vyloučením,“ vysvětlil Veselý. Klienty sociálního zemědělství se tak nejčastěji stávají hendikepovaní, osoby s mentálním postižením, senioři i drogově závislí či po léčbě. Dále pak lidé vystaveni silnému psychologickému tlaku, osoby ve výkonu trestu a dlouhodobě nezaměstnaní.

Z únorového jednání vyplynulo, že sociální zemědělství je třeba rozvíjet s ohledem na rozvoj venkovských oblastí. „V této souvislosti doporučujeme orientovat podporu na menší zemědělské provozy, které svým zajištěním často fungují jako oživující prvek regionu a na menší výměře zajišťují poměrně více pracovních míst,“ zmínil představitel AREA viva.

A co konkrétně může podpořit rozvoj sociálního zemědělství v našich podmínkách? Podle odborníků na danou problematiku to jsou dvě změny legislativního rámce:

1.    Sociální zemědělství nabízí pro prostředí i pro nevýdělečné aktivity. Je třeba umožnit zapojení klientů, aniž by bylo rozpoznáno jako závislé a povinně honorované plnění.

2.    Sociální zemědělství nabízí smysluplné uplatnění klientů sociálních služeb a osob s tělesným postižením. Je třeba umožnit zařazení zemědělských provozů do režimu chráněných dílen a klientů sociálně zemědělských aktivit finančně podporovaných programů.

Jendou z dalších vizí je, aby stát začal spatřovat sociální rozměr například ve využívání kapacit sociálně zemědělských provozů na zimní údržbu silnic.