Čmelák v hnízdě stranou nešel – chráníme životní prostředí

To takhle jednou pracujeme na zakázce spočívající v posekání trávy cmelacia vyrovnání nerovností tuze svažitého terénu. Náhle naši pozornost upoutá rýha v zemi, kterou jakoby vykopali velmi malí trpaslíci. Velmi malý trpaslík je ještě menší než normální trpaslík a bez okolků ho můžeme označit jako liliputána mezi trpaslíky. Ale zpět od trpaslíků k rýžce vykopané (těmi domnělými trpaslíky). Připadala nám jako cestička úvozem. Vlastimil se neudržel a přes jeho rety se ke sluníčku prodrala říkanka







Malinký trpaslík a velký Vlasta

Napsal Vlasta

Trpaslíku maličký trpaslik
Koukej božskou kápnout

Kde máš svoje hrabičky
Nechci na ně šlápnout

Trpaslíku rozmilý
Odpověz mi kvapně
Než to řeknu tvé milé
A bude všem trapně

Onde se válí, Vlastíku
Mé dřevěné hrábě
Jen to, velký chlapíku
Neříkej mé bábě

A teď už vážně opusťme trpaslíky a pojďme k jádru pudla. Sledováním rýžky jsme dospěli ke kameni, pod kterým jsme objevili hnízdo čmeláků zemních (Bombus terrestris L.). Z našich pohledů jsme vyčetli, že takový přírodní úkaz vidíme všichni poprvé. Než se Vlastovi podařilo říci další říkanku, kámen jsme opatrně přiklopili a čmeláčky nechali jejich dalšímu vývinu.

Dokázali jsme, že i při usilovné práci můžeme chránit životní prostředí a při tom si užít básnického kroužku v přírodě.